No to byste nevěřili!!!
I přistoupil jsem, samozřejmě s velkými výčitkami, již tak chatrného, svědomí, k akci. Vybral jsem asi ze stovky nabídek Googlu jednu lákavou a zajímavou na full crack verzi a před odchodem na lože - půlnoční zvrácení se od Matyldy směrem dozadu a následné "omdlení" - nechal stahovat. Ráno se natěšen probudím, že konečně zjistím, co to ti kluci šikovný zase vymyslili a rozbaluji stáhnutý zipovaný soubor. Ano, připadal jem si jako kasař, který právě zvládl jeden z nejdokonalejších trezorů, co kdy vyrobili. A ejha! WinRar na mě vybalil další "zipák". Ani tentokrát nejde o zapalovač, ale o zkomprimovaný soubor. Trošku mi v hlavě bliklo, proč balit zabalené, ale rychle klikám dál. A buch! Pošlete SMS a my pošleme kód na otevření. Říkám si: "Svině, oni to ukradnou a ještě by za to chtěli platit." Ale lenost a zvědavost zvítězí, čert seber tu trochu kreditu, hlavně, že nebudu muset čekat.
A hup na bábu, už posílám SMSku za páďo, aspoň nebudu mít pocit frustrace z kradeného softvéru, s čistým svědomím budu využívat možnosti programu, hlavně, ať už to mám.
Jak to dopadlo? Operátor mi odpověděl, že jsem poslal špatný formát SMS a odečetl padesát korun kreditu. Vzápětí ještě jednou. Že bych měl tak rychlou ruku??? A k tomu měl i tu drzost mě ještě upozornit, že mám málo creditu, ať si jej doplním, že si pak můžu chytnout kachničku. Ale kód furt nikde. Takže jsem nasrán odmazal nepoužitelné soubory z Matyldy, cítil jsem, jak se mi směje celým svým líným procesorem a slíbil jsem si, že už nikdy takhle nebudu krást.
No jo, ale co teď vlastně budu o těch vánocích hrát??? Jenom Pán Bůh ví. Ale dyk co, vždyť noty jsou přece pro hňope!!!