Jdi na obsah Jdi na menu
Reklama
Založte webové stránky zdarma - eStránky.cz
 


O paměti

30. 4. 2012
... co jsem to ... vlastně ... teda .... jako chtěl ....

Jé, už vím! Chtěl jsem psát o paměti. Ne "národa", na to máme dost expertů jinde, Ti to umějí dobře všechno osvětlit a zdůvodnit. Nechci psát ani o paměti lidí, nakonec, o ní si uděláme obrázek už po zítřejších volbách.

 

Chtěl jsem psát o své babičce. O tom, jak jsem k ní přijel do Bořenovic na prázdniny a ona vyjmenovala celé mužské osazenstvo rodiny (Pepíčku, Karlíčku, Jiříčku, Ladiku ...) než na to kápla a zaznělo to očekávané Románku!!! Nejdřív mě s tím štvala, později jsme se tomu smáli a dnes na to s láskou vzpomínám. A taky jsem chtěl psát o mé mamince. Ta teď přichází do let své tchyně a když přijedu domů tak mi vychystává. To se musí nechat. Jedna radost! Jen si jaksi už plete moje chutě s bráchovými, takže bráchovi, když se zastaví, uvaří špenát, mě zase upeče "chlebíček", kterej jsem nikdy nemoh´, protože nesnáším kandované ovoce. Teď mi nedávno poslala balíček. A v něm byla čokoláda. Hořká. Tu taky na rozdíl od bráchy nemusím. Říkám, neva, dám to Peťovi. Ofrnil nos. Vzal jsem ji tedy do práce, uvařil kolegyni kafe a na stůl lákavě nastražil rozbalenou čokoládu. O dva dny později přijdu do kanceláře a čokoláda zůstala netknutá. Další dva dny jsem okolo ní chodil a dělal že není  a nakonec mi to stejně nedalo. Uzobl jsem jednou, podruhý .... potřetí a za chvíli strkám prázdný obal do koše. Byla černá a hořká jako život, ale nakonec mi z ní utkvěla jen ta lahodná chuť. Tak je to i v životě. Co dříve hořké zdá se, v čase a vzpomínkách na kráse získá.

Říká se, že s přibývajícím věkem se začínají vybavovat vzpomínky z mládí a naopak zapomínáme na to, co bylo včera. Začínám tyto pocity sdílet. Já, nosit brýle, tak je stejně nenosím, protože je budu pořád někde hledat. Onehdá jsem vařil guláš a zapomněl jsem koupit papriku. Poslední dobou pravidelně zapomínám texty. Jednou po oslavě v hospodě, minule zase zůstaly na Barrandově. Musím se s tím asi smířit. Lepší už to nebude.

Na jedno ale nikdy zapomenout nechci. A to, že lepší je s Parkinsonem rozlít, než s Alzheimerem zapomenout vypít!

28.05.2010 11:02

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář