5. ČERVENEC - DEN SLOVANSKÝCH VĚROZVĚSTŮ CYRILA A METODĚJE.
V dnešní době globalizace a rychlých komunikačních technologií by nám mohla stejná pouť, kterou bratři Konstantin a Metoděj v roce 863 vykonali, připadat jako "marný boj", ale pokud se zamyslíme nad celkovým dopadem pro budoucí vývoj křesťanské Evropy a veškerého Slovanstva, nelze, než smeknout pomyslný klobouk. A jako všichni, kteří přináší pro svět něco nového, neměli to ani oni vůbec jednoduché.
Na základě žádosti knížete Rastislava, vládce Velkomoravské říše byli bratři vysláni z Konstantinopole byzantským císařem Michaelem III. šířit křesťanství do českých zemí. Dle některých historických pramenů, či spekulací, měli synové byzantského hodnostáře Leona Soluňského matku slovanského původu, což jim zajistilo, díky znalosti staroslověnštiny ty nejlepší předpoklady, pro splnění žádosti Rastislava, a to šíření víry křesťanské v jazyce slovanském, stejně tak i bohoslužeb, kázání a výuky ve víře. Pro tento účel vytvořil při přípravě misie Konstantin nové písmo - hlaholici - a společně pak s Metodějem přeložili potřebné liturgické knihy a texty, potřebné k vykonávání liturgických obřadů.
V době, kdy vyrazili na svou misijní pouť, zuřila válka mezi Byzancí a Bulharskem, Velká Morava byla ještě polopohanská, Rastislav vyhnal šiřitele křesťanství z Východofranské říše, zemi chyběla vize jednoty a víry. Kromě zvěstování víry ve slovanském jazyce přinesli Cyril a Metoděj českým a moravským zemím také vzdělanost, sepsali také takzvaný "Zakon sudnyj ljudem" - soubor zákonů pro prostý lid, Cyril pak sepsal "Proglas" - předmluvu k evangeliím a Metodějovi se podařilo před koncem života dokončit překlad Písma svatého do staroslověnštiny.
Původně byl příchod bratrů ze Soluně slaven celých tisíc let v jarních měsících - 9. března, (pravoslavná církev dodnes slaví den svatých Cyrila a Metoděje 11. května juliánského kalendáře, což je dle našeho soudobého kalendáře 24. květen - ona pro mě kdysi prazvláštní asynchronizace komunistických zvěrozvěstů, slavících Velkou říjnovou socialistickou revoluci v listopadu), v druhé polovině devatenáctého století byl den oslavy papežským výnosem Pia IX posunut z důvodu vhodnější roční a liturgické doby, a také z obav z rozmáhajícího se kultu Jana Husa na 5. červenec a rozšíříl jejich svátek na celou římskokatolickou církev. V prosinci roku 1980 prohlásil papež Jan Pavel II. bratry Cyrila a Metoděje za spolupatrony Evropy.